Sladká paprika

Sladká paprika

je jedním z nejoblíbenějších druhů zeleniny díky své jemné, nasládlé chuti a univerzálnímu využití v kuchyni. Vyznačuje se křehkou dužinou a jasnými barvami – červenou, žlutou, zelenou nebo oranžovou. Je bohatá na vitamíny, zejména na vitamín C, A a skupinu B, stejně jako na minerály, jako je draslík a hořčík.

Sladká paprika se hodí do salátů, polévek, omáček, na gril nebo jako příloha k masovým pokrmům. Díky svému nízkému obsahu kalorií je oblíbená i při dietním stravování. Navíc se často využívá k plnění, což z ní dělá atraktivní součást slavnostních jídel.

Paprika přišla do Evropy dvěma směry - jednak jako "turecký pepř" z Východu a také jako indický nebo "indiánský pepř" s Kolumbovou výpravou z Ameriky. Tento červený prášek, jímž Indiáni kořenili jídlo a opojné nápoje, byl podle nich sídlem "boha ohně". V té době se v Evropě paprika z Ameriky nepovažovala za koření, ale spíše za zvláštnost nebo za zajímavou okrasnou rostlinu. V Evropě se paprika začala šířit v 16. a 17. století. Paprika je národní koření Maďarů a Španělů. Ovládla prakticky celý svět - pro Francouze je to kayenský pepř, pro Latinskou Ameriku chilli nebo chile, používá se v Asii, v Africe, kde tvoří podstatnou složku koření "berbera". U nás běžná paprika jsou rozemleté sušené plody, což je jednoletá rostlina, mající svůj původ pravděpodobně v Jižní Americe, odkud přišla do celého světa. Za nejkvalitnější se považuje paprika španělská a maďarská. Nezralé plody se buď nakládají do octa, nebo se používají čerstvé. Sušené plody se přidávají do pokrmů celé nebo se melou. Nejvhodnější je dávat jako základ papriku sladkou a přikořenit některým druhem pálivějším. Použití je mnohostranné - do masitých slaných jídel, do omáček, sýrů, tvarohů, uzenin, v potravinářském průmyslu, ba i v lékařství. Pálivé druhy jsou nejvíce oblíbeny v tropech.

Země původu EU

Vhodné pro